Preventivní prohlídky poskytnou vašim dětem všestrannou lékařskou péči.
Poprvé novorozenec absolvuje všeobecnou preventivní prohlídku v domácím prostředí, zpravidla do tří dnů po příchodu z porodnice. Dítě celkově klinicky vyšetříme a posoudíme jeho zdravotní stav. Od maminky si převezmeme propouštěcí zprávu, kterou obdržela při odchodu z porodnice. Další prohlídka následuje ve 14 dnech života dítěte, ta již probíhá u nás v ordinaci a obsahuje kromě celkového vyšetření i kontrolní převážení novorozence. S rodiči pohovoříme o budoucím očkování. V šestém týdnu života doporučujeme ortopedické vyšetření kyčlí a rovněž zahájíme preventivní podávání vitamínu D pro správný růst kostí. Opět provedeme kontrolní vážení a měření. Rodiče se mohou rozmyslet a zvážit nepovinné očkování proti rotavirové gastroenteritidě. To je onemocnění, které se projevuje zvracením a průjmy. Onemocnění způsobují rotaviry, které jsou prakticky všude kolem nás a nejde se jim nijak vyhnout. V devátém týdnu života zahajujeme povinné očkování, kdy aplikujeme první dávku proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hemofilovým nákazám, dětské přenosné obrně a žloutence typu B. Děti jsou touto vakcínou očkovány ve 2, 3, 4, a 12 měsících věku. Zvláštní postavení v dětském očkovacím kalendáři má očkování proti pneumokokům, je to očkování nepovinné, ale ze zdravotního pojištění plně hrazené. Pneumokok může zapříčinit vážné onemocnění a bolestivý zánět středního ucha. Kontrola růstu a vývoje dítěte je prováděna v pravidelných intervalech. Zaměřujeme se na psychomotorický vývoj dítěte, hodnotíme stav výživy, poučíme rodiče jak podávat příkrmy. Ve 12 měsících věku dítěte doporučíme první návštěvu u zubního lékaře. V zubní kartě pak rodiče naleznou návod, v jakých časových intervalech budou zubní ordinaci navštěvovat. Při této prohlídce je provedeno přeočkování poslední čtvrtou hexavakcínou. Na další návštěvu k nám do ordinace přijdete v období kolem 15 měsíce věku dítěte a to na povinné očkování kombinovanou vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. V 18 měsících věku dítěte kromě celkového klinického stavu zhodnotíme a posoudíme psychomotorický vývoj se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku dítěte, na rozvoj řeči a jeho sociální chování. Do věku tří let je dítě v takzvaném batolecím období, kdy dochází k výraznému rozvoji jeho osobnosti, stává se samostatnějším, aktivnějším. Je to projev první emancipace, která je podmínkou dalšího vývoje. V batolecím období jsou charakteristické určité emoční projevy, které jsou mnohdy velmi intenzivní. Dítě začíná vnímat chování osob kolem sebe, projevují se u něj první náznaky studu, lítosti nebo i strachu. Děti v tomto věku mají potřebu komunikovat, což podporuje jejich řečové dovednosti. Motivuje ho i chování blízkých lidí.
Období předškolního věku
Předškolní období trvá v době od do 6-7 let. V tomto období se dítě dokáže orientovat v čase, pojmenuje předměty denní potřeby, ale mohou se objevit i různé vývojové obtíže v řeči jako je neplynulost, opakování hlásek, slabik a slov. Dítě v tomto věku by mělo být schopno se souvisle a srozumitelně vyjadřovat a navazovat kontakty s ostatními dětmi a dospělými. V tomto období hraje velkou úlohu logopedická prevence, včasná a správná diagnostika. Pro řeč i sociální chování je důležitý rozvoj motoriky. U dětí s narušeným rozvojem motoriky nastává i opožděný vývoj řeči. Stejně jako řeč, tak bedlivě sledujeme u dětí vývoj sluchu, protože nepoznaná vrozená nebo získaná vada sluchu může mít výrazně negativní vliv na vývoj dítěte. Proto je velmi důležité, aby případná vada sluchu byla diagnostikována co nejdříve. Sluchová zkouška se provádí řečí a to hlasitě nebo šepotem a každé ucho se vyšetřuje samostatně. Ve všech případech, kdy při sluchové zkoušce nejsou zaznamenány odpovídající reakce, vzniká podezření na vadu sluchu a v těchto případech doporučujeme děti na vyšetření k foniatrovi.
Nejčastější nemoci dětského věku
Většinou jde o onemocnění nosohltanu, které se však v dětském věku může zkomplikovat rozšířením infekce do středouší, vedlejších nosních dutin, hrtanu, průdušek, případně do plic. Dalším zdravotním problémem dětského věku je průjmové onemocnění vyvolané viry nebo záněty horních cest dýchacích, jde o nakažlivé onemocnění, které děti nejvíce postihuje v podzimních a zimních měsících. Většinou jde o virové infekce, které mohou děti pořádně potrápit. I pouhá rýma stačí k tomu, aby děti nemohly volně dýchat, pak nemají chuť jíst, pít a navíc se může objevit i zvýšená teplota. Ve všech těchto případech je potřeba provádět preventivní opatření. Dbát na to aby děti prováděly osobní hygienu, to znamená, aby si myly ruce po návratu z toalety i před jídlem. Nutné je dodržovat hygienická pravidla i při přípravě pokrmů, mýt ovoce a zeleninu před jídlem apod. Dětský věk provází i řada dalších virových onemocnění, která se projevují vyrážkou na těle. Některé nemoci jsou díky očkování již minulostí, nebo se objevují řídce, jsou to například spalničky, plané neštovice nebo zarděnky.
Vyrážka může doprovázet i některé nemoci bakteriálního původu jako je například spála nebo meningokoková infekce.
U dětí i dorostu se objevuje angína, což znamená zánět mandlí. Většina angín je virového původu, pouze část způsobují bakterie a z nich především streptokok, což je stejná bakterie, která vyvolává spálu. V tom případě jde o hnisavou angínu. Příznakem je horečka, třasavka, zvětšení a bolestivost uzlin, bolesti břicha, zvracení, zvětšené mandle s bělavým povlakem a především bolest v krku, která se zhoršuje při polykání. Neléčená bakteriální angína může vést k poškození ledvin, srdce a proto je vždy důležité přijít k nám do ordinace. Podle potřeby předepíšeme léky na snížení horečky.
CRP vyšetření
Nejčastějšími důvody návštěv v naší ordinaci jsou akutní horečnatá onemocnění spojená s dalšími potížemi jako je rýma nebo kašel různého typu,bolest v krku, zvětšené lymfatické uzliny, bolesti břicha, potíže při močení a vyrážka. K provedení správné diagnostiky nám napomáhá laboratorní vyšetření. Jedním z vyšetření, které nám mnoho napoví je vyšetření CRP. CRP je bílkovina, která se tvoří v játrech. Její přítomnost je výsledkem organismu na zánět vyvolaný virovými nebo bakteriálními infekcemi. Vyšetření se provádí odběrem krve z prstu, výsledek máme k dispozici ihned, neboť vlastníme přístroj na měření těchto hodnot. Vyšetřením tak získáme přehled o tom, zda se jedná o bakteriální nebo virovou infekci, což nám pomáhá při rozhodnutí, zda nasadit antibiotickou léčbu či nikoliv.
Propíchnutí uší jehlou
Stejně jako při nastřelování náušnic doporučujeme propíchnutí uší jehlou nejdříve okolo třetího měsíce věku dítěte, kdy už je dítě naočkováno. Náušnice musí být předem dokonale vydenzifikované, přibližně 24 hodin by měly být uloženy v lihu. Náušnice musí být zlaté a nejvhodnější jsou se zapínáním vpředu. Výkon provádíme tak, že současně s jehlou protahujeme náušnici. Po propíchnutí ucha je důležité o ránu prvních 14 dní pečovat.